ponorené z ticha

Tu sa tiež sníva... tak načo chceš to prebudenie? Aby Ti bola "smútkom presýteným zlosťou"? To radšej snívajte obaja :-))

sa prebudila a bola tým smútkom presýteným aj zlosťou ...

a nemá Martha náhodou pravdu, že ty si ten kto sníva, stačí len otvoriť oči , aby si zbadal, že to dievča stojí pri tebe :-)

snáď máš prawdu ,teda máte ,len okamih keď som schopný pozrieť okolo seba môže byť natoľko krátky ,že ťažko je uveriť , že vôbec je svetlo okolo mňa. ale snáď ..

myslela som to "v dobrom". Veď načo smútiť, možno predčasne?
Ak muž napíše báseň, tak je viac ako isté, že je zaľúbený... Ale ak láska dáva krídla, tak prečo ten smútok a zlosť? Prečo nie úsmev, túžba, radosť? To, že môže byť nedostupná? Ale vstupovať Ti do snov môže aj bez jej súhlasu...

..ja wiem keď muž píše báseň je zaľubený a láska tak veľmi bolí.ďakujem martha..

Tak hele, lidi, když se chlap vodhodlá k sebepoškození a napíše něco, co silně vzdáleně budí dojem, že by se to mohlo považovat, s troškou moc velikýho sebezapření, za poetický počin, tak potom áno.
Jenomže.Láska by měla bolet ženskou a né chlapa. Teda, pořádná, taková, co jí nerozdejcháš druhej den po dýze. Chlap je na to, aby dostál svému slovu. Protože přes slovo chlapa neprojede ani Pindulíno.
A když umřel můj děda Vondráček a přišel chlápek, co řek babičce, že mu zůstal dlužnej v hospodě dvacet korun, tak mu je dala. Bez zaváhání. Protože, když už todlencto nebude, že se tady všichni budou soudit a vodvolávat se a nezaplatěj to, co si pučili, tak můžeme jít všichni tak akorát do prdele.

...asi aj ty máš pravdu.."Mito".. no je to o mne nie o Tebe.

promiň. Jsem pako. Už nebudu Ti psát. Je to vo Tobě. A to je vážná théma.

je to v pohode....,"nejsi pako".,som rád,že si si to prečítal a vážim si aj tvoj názor ako každého iného.. :)

Můj názor nebejvá ten nejsprávnější. Spíš nejblbější, nebo nejujetější.
Ale si demokratickej bloger, tak Ti přeju mnoho štěstí:-)))